Zajímavé. Pro velkou energetiku zatím nepoužitelné. Pokud ale budeme hledat úložiště energie pro obytné domy, je to něco jiného. Není problém obložit domy fotovoltaickými panely. Problém je, co s energií, když svítí Slunce. Ohřívat písek na vysokou teplotu by bylo řešení. Vyrobit pak teplo pro topení a TUV je celkem jednoduchá věc. Jen je potřeby zmáknout izolaci, aby teplo vydrželo několik měsíců.
Odpovědět0 0
Už nějakou dobu přemýšlím, proč to do toho písku neukládají a helemese, to už je asi třetí projekt, o kterém čtu. Ale aby to bylo opravdu zajímavé, tak by ten kontejner musel zvládnout o mnoho vyšší teplotu, aby spodní teplotní hladina stačila na výrobu páry pro turbíny a rozdíl mezi tou spodní a maximální teplotou stál za to. Tzn. aby ten teplotní rozdíl znamenal dostatek energie i po zohlednění účinnosti. Takže dokud to zařízení nebude schopné udržet v podstatě lávu, tak to bude spíš jen hračka. Ale to zase bude obnášet poměrně exotickou izolaci a u té nedovedu domyslet, co by to udělalo s cenou a jaká je ekologičnost dobývání surovin pro ně. Dokud se používají akorát na raketoplány a další maloobjemové aplikace, tak to jde, ale co by to provedlo s cenou tantalu hafnia na trzích, kdyby začaly podobné budky růst jako houby po dešti, netuším. Myslím, že by rozumnější bylo smířit se na příštích 50 let s jadernými elektrárnami (jasně, ono 20 let bude trvat jen je postavit) a ty pak nahradit budoucími pokročilými technologiemi, pokud již budou (takže tím neříkám, že by se mělo na rozvoj podobných pokusů zanevřít). Ale všechny tyto věci znamenají těch příštích 50+ let pálit uhlí a plyn o 106.
Odpovědět4 0
Je nežádoucí, aby médium tálo a opět tuhlo, tudíž jste u písku omezen na těch by voko 600c max. A z toho páru o teplotě a tlaku pro turbínu holt nevymáčknete.B) přesně jak říkáte, určitě exitují materiály a izolace, které by těch 1000c+ v pohodě zvládly, ale také jsou docela určitě cenově dost jinde. C) kapacita uložené energie a váha celého začízení. Toto má kapacitu 8 mwh tepelných, čili tak 3 mwh elektřiny. Alias na zálohování v zásadě malého objemu, 3 gwh elektřiny (3 hodin provozu jednoho reaktoru) budete potřebovat 100000 tun písku o té teplotě atd. Což už není legrace a řešíte například nosnost podloží. Mít zazálohovanou spotřebu státu na kolik měsíců je očividně i tak scifi... A ano, jaderný reaktor je momentálně jediný spolehlivý zdroj. Nejde o to, jestli se líbí, nebo nelíbí, ale prostě nic jiného nemáme. Na druhou stranu, už celé roky ukazuje jádro svou bezpečnost. Fukušima ukázala, že stačí nekašlat na původní projekt zabezpečení... A ostatně, ať už byl Černobyl jaký chtěl, reaktor dokonce obsahoval závažnou konstrukční vadu v podobě kladné reaktivity, ale i TAM by se nic nestalo, kdyby obsluha rušně neodstavila automatiku.
Odpovědět2 1
"...se stovkami tun čistého písku uvnitř"
To bude chyba prekladu, podľa rozmerov nemožné. Má to byť len okolo 100 ton.
"Cena je okolo 10 EUR za kWh."
Trochu drahé, nemyslíte? Určite to má byť za kWh?
Odpovědět2 0
Stovky asi ne, ale až 150 tun podle šířky izolace.
Tím se nemyslí 10 EUR za každou spotřebovanou kWh při nabití a vybití, ale za kapacitu. Stejně se to udává i u baterií. Když máte 50 kWh baterii, ta něco stojí a cena vydělená kapacitou (v kWh) vám dává cenu té jedné kWh kapacity.
Odpovědět3 0
"Má to byť len okolo 100 ton. "
Ano, máte pravdu, měla tam být stovka, ne stovky. Díky, opraveno.
"Trochu drahé, nemyslíte? Určite to má byť za kWh?"
Tady přece nepočítáme jen náklady na písek, ale na celou tu stavbu. Jestli tohle má 8 MWh, tedy 8000 kWh, tak to máme do 80000 EUR, což jsou necelé 2 mil. Kč. To mi za takovou věc nepřijde být zas až tak moc. Předpokládám, že čím větší to bude, tím nižší cena na kWh bude dosažena.
Odpovědět6 0
Ano, tohle je paráda. Ovšem jak je řečeno, řeší to pouze vytápění. A za druhé, napřed musíte mít vhodné přebytky elektřiny, nebo tepla, které tam chcete ukládat.
Odpovědět1 2